První plže čeledi achatinidae (Lissachatina fulica hamillei var. rodatzi) jsem dostala roku 2011, nic jsem o nich nevěděla, jen to, že potřebují vlhko, zelí a vápník. Měli malé, kulaté akvárko, jelikož jsem v tu dobu nic jiného neměla. Časem se přestěhovali a po nehodě, kdy mi ve 4 ráno spadla knihovna a o jednoho jsem přišla, jsem sháněla kamaráda a tak se mi chov rozrostl o více druhů.
Druhů čeledi achatinidae je více než 250 druhů pocházejích z Afriky. Různé druhy se vyskytují v různých oblastech Afrického kontinetnu, teď bude jinak vypadat Lissachatina fulica z Madagaskaru a jinak z Kamerunu. I přes to, že pocházejí z teplého prostědí, v nasich zemích se nesmí vypouštět do přírody. Například Lissacatina fulica se dokáže dobře přizpůsobit místním šušším a chladnějším podmínkám a může být invazivním druhem (Přemnožení nastalo například v Americe, kde si je chlapec přivezl z dovolené a vypustil je na zahradu a ani ne za rok se dokázali přemnožit z nedostatku přirozených nepřátel, u nás se to zatím nestalo, ale přesto je lepší to neriskovat).
V čeledi achatinidae najdeme neznámějčí Archachatiny, Achatiny, Lisachatiny(dříve se řadily pod Achatiny, byl zjištěn rozdíl u pohlavních orgánů), a dále také Pseudoachatiny, Cochlitomy, Limicolarie, Lignusy a další. Archachatiny poznáme od Lissachatin a Achatin snadno, ulitu nemají do špičky, jako Achatiny a Lissachatina a navíc mají na konci nohy výrazné V, to mají ale i Achatiny, které však nemají zaoblenou ulitu. Jsou také náročnější na chov, spíše na podmínky teplota a vlhkost. Většina ostatních druhů v této čeledi je velmi snadno poznatelná a to hlavně tvarem ulity. (Obr. č. 2. Archachatina puylaerti Togo albino body a Lissachatina fulica hamillei albino body).
Porovnání hlemýždě zahradního (dospělého jedince) a mladé, stále rostoucí Lissachatiny.
