Ubikace

Šnekárium (terárium pro plže) lze vytvořit z terária, plastového boxu či akvária. Menší druhy lze chovat i ve fauna boxech. Všechny by ale měly být uzavřené, protože šnečci jsou zvídaví a po chvilce už by v boxu být nemuseli (vlastní zkušenost, že z otevřeného boxu 5 minut nehlídané byl šnek fuč, hledala jsem jej 2 dny).

Ubikace Megalobulimus oblongus

Velikost

Vzhledem k tomu, že jsou šneci společenská zvířata, často spí pospolu, bez partnera jsou neaktivní (neplatí např. u Euglandina rosea) nejsou potřeba obří boxy, ale ani ne malinké. Platí, že na 1cm šneka je potřeba 1l boxu. Pokud máme mimina, je potřeba myslet na to, že vyrostou. Zjistíme, jaké největší velikosti šneci dorůstají a podle toho seženeme box. Tedy pokud mám Lissachatina iredalei které dorůstají 9cm, tak pro dva šneky potřebujeme box 18l (9*2), vzhledem k doporučovanému minimálnímu počtu 2 kusů.

Ubikace se doporučuje nižší, šneci rádi lezou a spí na stropě a občas se pustí a padají, pokud spadnou do drti, nic by se nemělo stát, mohou ale spadnout i na sebe a ťuknout ulity.

Větráni

Větrání terária je důležité, ale stačí malé. U fauna boxů už je větrání zařízeno víkem. U plastového boxu se větrání docílí vyvrtáním několika otvorů (lze i vypálit pomocí malé kovové tyčky - já používala tu na špízy). U akvária můžeme větrání vyřešit podobně jako je tomu u fauna boxů. Vytvoříme si rám, ke kterému přitlučeme nekorodující mřížku, terária by měla mít větrací mřížky již zabudované. Velikost větracích otvorů by měla být taková, aby nám jimi případně nevylezli malí šnečci (každému se stane, že přehlédne snůšku a po šnekáriu mu budou lézt malí šneci). U Achatin a Lissachatin (např. Lissachatina fulica, Lissachatina immaculata) by měly být otvory maximálně 5mm v průměru, u Archachatin (např. Archachatina marginata) 10mm a u menších druhů 2mm (např. Limicoralia).

Vybavení

Důležitý je pro všechny achatiny substrát. Nejvhodnější je lignocel (kokosová drť), která se koupí v kostce, celá se namočí do vody (asi 4l) na 30 minut  a vznikne nám vlhký substrát (některé kostky se dají lámat, tak nemusíme rozmočit celou, jen ulomit a rozmočit potřebnou hmotu). Já kostku namočím do vroucí vody, abych vypálila případné parazity a nevítané hosty a nechám vychladnout. Vrstva substrátu by měla být alespoň 5cm, aby se mohli šneci zahrabat. Do kokosové drti míchám i vápnitý dolomit (musí to být bílý prášek) - vápník a proti muškám + hřebíček (nesmí se dotat do nádoby s vodou, jinakšneky zabije) také proti muškám.

Vhodné je umístit do ubikace bazének, protože se některé druhy rády koupou (např. Lissachatiny). Na ten postačí miska pod květináč (plastová!). Ale žádný hluboký, jen takové brouzdaliště.

Šnekárium můžeme osázet mechem, který pomáhá udržet vlhkost v teráriu (v tom případě není možné dávat dolomit, zabíjí mech). Déle můžeme vysázet potos, bromélie nebo třeba břečťan, některé rostliny šneci s oblibou okusují, ale třeba břečťan mi nejí, pokud mají co jíst, potos jen občas okousnou. Některé rostliny jim ale chutnají natolik, že si je dají radši, než cuketu.

Důležitá je sépiová kost, u megalobulimus miska s dolomitem či mletým vápencem (o tom v rubrice krmení).

Achatiny se rády schovají a nepohrdnou žádným úkrytem. Postačí plastový obal na květináč či kůra.

Osvětlení a speciální světla jsou zbytečná, plži jsou převážněnoční tvorové. Je možné použít na dosvícení led pásky. Do ubikace neptří kameny. Když šnek spadne, rozbije si ulitu a na následky zranění může zemřít.

Teplota, vlhkost

Uvádí se, že nejnižší teplota chovného boxu by neměla klesnout pod 20°C. U některých druhů je potřeba vyšší teplota i 30°C. Tím docílíme buď topnou folií nebo topným kabelem. Naprosto nevhodné jsou topné kameny, o které se mohou šneci nepříjemně popálit, případně na ně sparnout a rozbít si ulitu.

Vlhkost mají achatiny rády v rozmezí 80-90%, podle druhu. Nikdy nesmí dojít k plnému vysušení, nebo naopak přemokření substrátu (nelíbí se to ani šnekům, ani to nelahodí oku). Docílení dobré vlhkosti docílíme každodenním rosením stěny boxu, případně porosením mechu a jiných rostlin.

Šneci reagují na nízké teploty zatažením se do ulity a zavíčkováním se, poté počkají, dokud nepřijdou příznivé podmínky Šnekovi zajistíme vhodné podmínky a počkáme, až se odvíčkuje sám, nebo ho můžeme odvíčkovat opatrně sami - "zimování" je pro ně vysilující, na rozdíl od plazů, spíše nevhodné.